„Ten kout země leží na silnici dějin, ale přitom v intimním a skoro uzavřeném ústraní.“
Karel Čapek
Akce
Filtry - zde klikněte pro jejich nastavení
Filtry - zde klikněte pro jejich skrytí
Fulltextové vyhledávání
Termín
Region
Další filtry
Jít zpět
Klikněte pro zvětšení obrázku.
Termín: So 01.02.2025 - So 01.02.2025 / Publikováno: Ne 12.01.2025
Region: Libňatov
Přijměte pozvání na nadcházející divadelní představení do Libňatova.
Konat se bude 1. února 2025 v kulturním domě!
Mapa k článkům - kliknutím zobrazíte informace
Vybrali jsme pro Vás
Jestřebí hory – sněhové zpravodajství (11. 2. 2022 pátek)
Přes oblevu, která panuje dole a prší, na vrškách pěkně chumelí. Úsek Odolov – Bílý Kůl – Paseky večer projedeme. Pokud se vydáte dříve, pěkně se svezete také. Potom se budeme snažit projet další trasy jako minulý týden (Markoušovická rozhledna, Slavětín, vlek Radv
Jestřebí hory
Pá 11.02.2022
Karel Čapek se narodil v Malých Svatoňovicích. Pocházel z rodiny lékaře a je nemladší ze tří dětí. Byl žurnalista, prozaik, dramatik, překladatel a kritik, autor knih pro děti. Po získání doktorátu byl Karel Čapek na studijním pobytu v Paříži a v Berlíně. Působil jako
Malé Svatoňovice
So 17.03.2018
Sportovní areál
Sportoviště v areálu střední školy v Malých Svatoňovicích poskytuje k pronájmu tenisový i volejbalový kurt a dále nabízí vstup do posilovny a v sezoně i do sauny. Pro akce většího měřítka nebo soustředění je k dispozici víceúčelová sportovní hala a atletický stadion.
Po 10.07.2017
Potoky Dřevíč a Jívka
Potok Dřevíč protéká celou obcí Jívka a následně se vlévá do řeky Metuje. Podél jeho toku roste řada chráněných mokřad. Potok Dřevíč je taky jednou z nejvýznamnějších oblastí výskytu mihule potoční v České republice. Nad Jívkou potok vytváří skalní peřeje, jina
Jívka
Ne 12.11.2017
Za tradicemi do úpické Dřevěnky
Město Úpice leží v srdci kraje, který je malebnou Krakonošovou zahradou. Tak ji ve své rané sbírce povídek pojmenovali bratři Čapkové. Kousek od centra města, v ulici Žižkova čp. 92, nalezneme Dřevěnku z 16. století. Jde o nejstarší dochovaný dům v Úpici a zároveň národn
Čt 17.01.2019
Hraniční přechod do Polska
Hraniční přechod do Polska je volně průchozí. Vede tudy zelená turistická trasa. První vesnička, na kterou za hraničním přechodem do Polska narazíme, se jmenuje Okrzeszyn.
Chvaleč
Čt 29.06.2017
Sportovní hala Orlovna
Moderní multifunkční hala Orlovna disponuje hrací plochou o rozměru 40x20 metrů a cvičebním sálem o velikosti 6x6 metrů. Zájemcům nabízí místnost s kuchyňkou a sociálním zařízením. V hale se dále nachází sportovní bar a posilovna. Více informací na webu Orlovny a pos
Rtyně v Podkrkonoší
Út 04.07.2017
Kaplička
Kaplička z roku 1679 stojí na kopci nad Rtyní v Podkrkonoší. V 15. století zde stával husitský kostelík, který byl postaven na počest krále Jiříka z Poděbrad. Z tohoto místa se naskýtá obdivuhodný pohled na rtyňsko-svatoňovickou kotlinu, lemovanou Jestřebími horami s moh
St 10.06.2020
Rychtář Antonín Nývlt
Antonín Nývlt byl rtyňský rychtář. Pocházel ze svobodného rodu, stejně jako jeho strýc David Antonín Nývlt. Rod Nývltů přišel do Čech z Holandska. Za selských bouří roku 1775 stál A. Nývlt v čele selského guberna. Panským úředníkům nešlo na rozum, že jako svobodník
So 22.07.2017
Hrob rudoarmějce
Text na hrobu zní: „Partyzán sovětského svazu padl v posledních dnech války 5. května 1945 za naši svobodu. Dimitrij Konstantinovič Ťurin.“ Hrob má obdélnou základnu o rozměrech 370 cm x 50 cm, uvnitř s prostorem umožňující umístění květin. Na soklu je umístěn obdéln
Batňovice
So 28.10.2017
Jestřebí hory – sněhové zpravodajství (28. 1. 2022 pátek)
Po vynikajícím lyžování během týdne (hodně běžkařů s čelovkami) budeme dnes navečer a zítra dopoledne upravovat stávající trasu Odolov – Bílý Kůl – Paseka – Markoušovická rozhledna. Na louce na Pasekách vykroužíme opět oblíbené kolečko, to se nám zachumelilo a z
Pá 28.01.2022
Památná lípa
Památná lípa, též známá jako lípa svobody. Byla vysazena asi v roce 1917 jako upomínka na první světovou válku. Celkově bylo vysázeno 80 jasanů a 40 lip. Tuto významnou událost dokumentuje suchovršická kronika. Během 20. století bylo běžné takto vysazovat stromy, a to hlavn
Suchovršice